Naše hospodářství

Při plánování bydlení jsme se se nevydali cestou rozsáhlých betonových ploch, anglických trávníků, tújí a chemizované údržby. Neoslovuje nás módní diktát zahradních katalogů a jejich unifikovaná estetika, naopak máme rádi pampelišky v trávě, vítáme hmyz a a nevadí nám listí spadané ze stromů. Chceme, aby náš pozemek nebyl užitečný pouze nám a nechceme, aby byl místem, kam příroda nemůže. Kromě toho nás baví vymýšlet, jak kreativně využívat dostupné zdroje a snažit se o co nejuzavřenější cyklus energií a materiálů. Co to znamená a jak to tedy u nás vypadá?

Něco přes polovinu elektrické energie, kterou spotřebujeme, vyrobíme pomocí solárních panelů (zbytek pokryje vykupovaná větrná energie). Nízkoenergetický dům je vytápěn tepelným čerpadlem a na elektřinu máme i auto. Dešťovou vodu používanou na zalévání zachytáváme mj. v rybníčku, který obývá hejno kachen. V produkci vajec, ovoce, zeleniny a bylinek jsme téměř soběstační, v produkci mléka a mléčných výrobků asi z poloviny. Nekupujeme žádná hnojiva, pro pěstitelské účely nám bohatě stačí kompost z rostlinných zbytků, hnůj od ovcí a drůbeží trus. Větve, trávu a listí zásadně nepálíme, tento materiál naopak různě využíváme.

V současné době máme ministádečko ovcí východofríských. O slimáky se stará hejno kachen indických běžců, vejce dále dodávají perličky a slepice (araukany, ankony, vlašky koroptví a další). Zvěřinec doplňuje želva čtyřprstá. Kromě obvyklých mrkví a salátu nás baví pěstovat i zeleninu pro fajnšmekry, od barborky po rajče divoké. Bylinky na čaj sbíráme na louce kolem domu a jídelníček zpestřují bobule z vysázených keřů. Ovoce od běžných jablek, hrušek a švestek až po méně časté moruše nebo aronie máme z blízkého sadu, kde je možné také kempovat. Přilehlé pole jsme vyjmuli zemědělcům z pachtu a přetvořili na louku.